ARCHIVNÍ OKÉNKO: 17. června si připomínáme 10. výročí úmrtí Ivana Baladi
Dne 17. června si připomínáme 10. výročí úmrtí režiséra a scénáristy Ivana Baladi. Rodák z Bratislavy původně vystudoval výtvarnou školu, poté absolvoval FAMU a začal se zabývat filmovou a televizní tvorbou. Jeho režijní počátky jsou spojeny s inscenacemi klasických autorů v bratislavském televizním studiu (Čechovovy Povídky, Strach a bída Třetí říše od Bertolta Brechta či Gorkého Poslední). V roce 1960 natočil televizní film Smrť sa volá Engelchen, který patří k jeho nejznámějším snímkům. Poté se věnoval zejména dokumentům pro Československý armádní film.
Koncem 60. let zfilmoval jednu z Čechovových povídek pod názvem Archa bláznů, avšak tehdejšímu režimu byl snímek nepohodlný, putoval tedy do trezoru a Balaďova další tvorba nesměla na plátna kin ani na televizní obrazovky. K práci pro televizi se naplno vrátil až v 80. letech, kdy vznikl film Oči plné snehu (1983) či třídílná inscenace Bielá voči oblohe (1986). Poté více než 4 roky připravoval televizní seriál podle románu Františka Kožíka Největší z pierotů (1990), který vznikl v česko-německé koprodukci.
Kvůli zákazu televizní činnosti se od 70. let začal věnovat divadelní režii. Působil po celé republice, první kontakt se zlínským divadlem se datuje do roku 1982, kdy měla pod jeho vedením premiéru inscenace Kočky od Walentina Chorella. Během 80. let se ke zdejším divákům několikrát vrátil s originálními režiemi již osvědčených dramat – Manon Lescaut od Vítězslava Nezvala, Schillerovy Úklady a láska nebo Plautův Amfitryon.
V letech 1995–2001 působil Ivan Balaďa jako kmenový režisér našeho divadla. Z tohoto období lze připomenout jeho „molièrovskou trilogii“ – Tartuffe III., Parvenu aneb Kde maso tam psi a populárního Lakomce, nastudoval také Shakespearovy inscenace Cymbelín, Othello a Antonius a Kleopatra či českou klasiku v podobě Tylova Strakonického dudáka. Insirovaly ho však také texty méně známé, např. Giraudouxova Bláznivá ze Chaillot, Serreauové Zajíc, Zajíc nebo Zavattiniho Jak se rodí filmový scénář. Ve Studiu Z pak vznikla v jeho režii Strindbergova inscenace Tanec smrti.
Do Zlína se poté v roce 2004 znovu vrátil, avšak již jen jako hostující režisér. K jeho posledním režiím tak patří inscenace s atmosférou irského venkova Tanec na konci léta od Briana Friela, svérazné pojetí Sofoklova Oidipa a Shakespearova hořká komedie Něco za něco.
Ivan Balaďa zemřel náhle 17. června 2014 ve věku 78 let.
