Nora je žena a Torvald je její manžel. Ona je krásná a temperamentní, on pragmatický a zásadový. V kulisách zdánlivě idylického domova v čase Vánoc se rozehrává příběh jednoho manželství. Torvaldovo povýšení na ředitele akciové banky totiž přináší příslib bezstarostné budoucnosti, ale současně nechává vyplout na povrch i hříšná tajemství minulosti. Manželé jsou pod tíhou zákonů a společenských konvencí nuceni odložit masku a postavit se za sebe. Tak otevřeně a upřímně jako nikdy předtím. Nora tak přehodnocuje nejen svoje pochybení, ale celkovou pravdu o svém manželství a sobě samé.
„Jsme spolu osm let. A nenapadá tě, že je to za tu dobu poprvé, co spolu my dva, ty a já, manžel s manželkou, mluvíme vážně?“
Ibsenova hra byla poprvé uvedena v roce 1879 v Královském divadle v Kodani a doslova šokovala tehdejší společnost. Není totiž jen kritikou společenských konvencí a genderových stereotypů, ale i hlubokým zamyšlením nad svobodou, hledáním vlastní identity a cenou, kterou musíme zaplatit za pravdu. Nora otevřela debatu o právech žen, manželských vztazích a individuální svobodě, a to nejen v umělecké, ale i ve společenské rovině.