Dramatik, prozaik, básník, překladatel, divadelní režisér a rodák z Luhačovic Jan Antonín Pitínský dnes slaví významné životní jubileum. Jeho jméno je neodmyslitelně spjato také s Městským divadlem Zlín.
Po maturitě na zlínském gymnáziu a vystřídání několika dělnických profesí odešel do Brna. Tady mimo jiné působil jako asistent režiséra Petera Scherhaufera, inspicient v Divadle Husa na provázku. Na konci 70. a v průběhu 80. let zakládal vlastní divadelní jednotky – Nepojízdná housenka, Ochotnický kroužek nebo Kabinet múz. Scénáristicky a režijně se podílel například na dramatizaci Kafkovy Ameriky společně s Petrem Osolsobě. V této době začíná Jan Antonín Pitínský také psát své první hry, Matka, Park, Pokojíček a další. Některé z nich byly později uvedeny v českých i slovenských divadlech.
Po odchodu z Brna na počátku 90. let začal Jan Antonín Pitínský hostovat na českých, moravských a slovenských divadelních scénách. V Městském divadle Zlín se v minulých sezonách podílel na vzniku více než desítky inscenací.
“Když se podíváte na seznam inscenací, které Pitínský v Městském divadle Zlín vytvořil, zjistíte, že naše divadlo, ale především sám sebe, měl odvahu vystavovat zkouškám více než superhrdinským. Může za to určitě i obrovské jeviště našeho divadla, které snad jedině on dokázal rozžít v celé jeho hloubce a okázalosti. Jeho odvážné pronikání do hloubky a pod povrch neskutečně obohacuje. V Její pastorkyni Gabriely Preissové rozbušil srdce postav do divoké ritualizované podívané. V Třinácti písních omamně rozžil poezii Bohuslava Reynka. Objevil její hudebnost a skrze poezii pronikl do esence vztahů Reynka a jeho básnické divy Susanne Renaud. V Hotelu Viktoria pronikl pod povrch temných zákoutí zlínské minulosti a objevil hudební talent Richarda Dvořáka, ve Smrti Hippodamie dokázal žánr melodramatu tak působivě rozžít, že se na něj u nás ve Zlíně chodilo jako na operu. Opeře Prodaná nevěsta se nebál dát odvážně nesymfonický zvuk a jeho antické opusy Oresteia a Trójanky ukázaly, jak výmluvně dokáže komunikovat antické drama se současností. Herce dokázal vždy přimět k tak překvapivému střídání lyrického a expresivního, psychologického a výsostně stylizovaného, že sami bývali překvapeni, kde se v nich taková odvaha k tvorbě bere. A to bych mohl ještě pokračovat. Pitínského přínos Městskému divadlu Zlín je jedinečný, neopakovatelný a nezastupitelný,” říká dramaturg Vladimír Fekar.
Za zmínku jistě stojí i další inscenace Jana Antonína Pitínského v Městském divadle Zlín:
- Fellini, Federico – Pinelli, Tullio – Flaiano, Ennio – Rondi, Brunello – Bláhová, Markéta: Osm a půl (a půl) – premiéra 11. 2. 1995 (hl. role – Guido Anselmi, filmový režisér – Boleslav Polívka j. h.)
- Kafka, Franz – Krist, Janoš – Pitínský, J. A.: Proces (Ó, božský Zlíne!) – premiéra 8. 3. 1997
- Bernanos, Georges: Dialogy karmelitek – premiéra 16. 9. 2000
- Mrštíkové, Alois a Vilém: Rok na vsi – premiéra 28. 2. 2009
