Antonín Bajaja byl zlínský spisovatel, který měl město Zlín a celý náš region zapsán v osudu. Odráží se v jeho románu Na krásné modré Dřevnici i dalších dílech, v osudech jeho rodiny i dalších kulturních aktivitách. Naše divadlo patřilo k místům, které ve svém srdci nosil. My jeho také. Opustil nás 16. prosince ve věku osmdesáti let.
S Městským divadlem Zlín vstoupil do tvůrčího kontaktu v roce 2008. Tenkrát jsme vymysleli projekt Flirtování s divadlem, kde jsme oslovili zlínské spisovatele, aby si vyzkoušeli dramatický žánr. Pro Tondu to byla nová zkušenost. Vznikla krátká jednoaktovka o pobytu básníka a režiséra Františka Listopada na Zlínsku Rozhovor aneb Tristan a Isolda v Huslenkách, která byla divadelním záznamem jejich setkání a výletu po Valašsku. I tato aktovka odrážela jeho pozorovatelskou schopnost, jeho vztah k regionu, jeho schopnost vidět ve všedních věcech nevšední a hluboké události. V čase ředitelování Petra Michálka Antonín Bajaja svou blízkost k divadlu vyjadřoval i jako člen poradního sboru moudrých přátel divadla, jemuž jsme říkali Babo raď. Zajímal nás jeho názor, jeho vnímání divadla, jeho vnímání města a celého regionu a jeho hlas byl pro nás vždy užitečný.
Opakovaně jsme koketovali, či chcete-li flirtovali s tím, jak přivést Tondu Bajaju opět k divadlu. Jevištního zpracování se nakonec dočkal na zlínském jevišti jeho román Zvlčení, který byl po zásluze oceněn cenou Magnesia Litera. V režii Doda Gombára vznikla inscenace, která sugestivním způsobem ukazovala prolínání příběhů lidské a vlčí „smečky“. Bylo to krásné setkání. Vstup do světa jeho knihy znamenal pro nás postupné pronikání do jeho schopnosti vyprávět, odhalovali jsme vnitřní dramatičnost knihy, jeho pozornost k nuancím života, jeho vztah k harmonii člověka a přírody. Vznikla reprezentativní inscenace se silnými hereckými výkony, v poutavém výtvarném uchopení (scéna a kostýmy Eva Jiřikovská), s neotřelými choreografiemi Lindy Fernandez Saez, s dramatickou hudbou Richarda Dvořáka.
Poslední tvůrčí kontakt s Městským divadlem Zlín se uskutečnil v čase pandemie. Požádali jsme Antonína Bajaju, aby přispěl svým textem do nedělního dílu podcastu Hladový Kašpárek. Jeho mikulášský text, který velmi osobně a poeticky reflektoval situaci v Bělorusku, vznikl před dvěma roky.
Svými díly, zejména románem Na krásné modré Dřevnici, i zaujetím pro Zlín, pomáhal zakořeňovat i ty, kteří ve Zlíně kořeny neměli. Vnímali jsme, že Antonín Bajaja je ten, jemuž záleží na tom, aby zlínská kultura dýchala jako jeden organismus. Abychom se ti, kterým na kultuře města záleží, vzájemně inspirovali, doplňovali se, setkávali. Byl spoluiniciátorem setkávání zlínských Pátečníků na Balkánu, kde si v duchu čapkovské tradice tvůrčí lidé Zlínska vyměňovali své zkušenosti, nebo se zkrátka jen tak setkali. Potřeba vzájemného dialogu byla u Tondy Bajaji zcela přirozená. Troufáme si tvrdit, že na jeho odkaz a impulzy, kterými spojoval generace i tvůrce různého zaměření, máme vnitřní povinnost navazovat a prohlubovat je.
Městské divadlo vyjadřuje upřímnou soustrast rodině, pozůstalým a všem blízkým, kteří měli Antonína Bajaju ve svém srdci.
