Autorčin literární debut je velmi otevřenou výpovědí o sexuálním vztahu dvanáctileté dívky Terezy a jejího padesátiletého učitele výtvarné východy, který trval šest let. Autobiografický příběh Hochholczerová zpracovává netradiční literární formou a básnickým jazykem plným obrazivých a zároveň až syrových metafor. Díky nim před námi vyvstávají velmi konkrétní scény tohoto toxického vztahu založeného na mocenské manipulaci ze strany učitele. Autorka své zkušenosti umělecky zpracovává s reflexivním náhledem, který není jen obžalobou nepřípustného chování učitele, ale také dívčina okolí – její rodiny i přátel – kteří o tomto vztahu věděli a tiše jej tolerovali.
Hrajeme v šatně orchestru