Liška B. – Moravské divadlo Olomouc

Rudolf Těsnohlídek, Miroslav Krobot, Lubomír Smékal
režie: Miroslav Krobot
délka: 1 hodina a 35 minut, bez přestávky

Nepotlačitelná touha po svobodě, pokora před vesmírným plynutím času i hluboké vcítění se do duší zvířat a lidí dělají z tohoto díla ideální předlohu pro osobité umělecké vyjádření. Toho bezesporu využije režisér inscenace Miroslav Krobot, který s naší činohrou poprvé spolupracoval v roce 2021, kdy inscenoval Körnerův Zánik samoty Berhof, za který jsme obdrželi Cenu Olomouckého kraje za mimořádný kulturní počin v daném roce.

Na počátku tohoto, dnes již klasického literárního díla, stály skutečné příběhy lišky Bystronožky, která prý doopravdy žila v hájovně v obci Veselí na Šumpersku. Vyprávění o jejich kouscích si od hajného vyslechl malíř Stanislav Lolek, jehož kresby pak inspirovaly Rudolfa Těsnohlídka k napsání povídky o chytré lišce. Ta byla vinou tiskařské chyby v Lidových novinách, kde příběh na pokračování vycházel, překřtěna na Bystroušku, což už jí zůstalo. Lolkovy ilustrace doprovázely i Těsnohlídkovu knihu vydanou roku 1920 a staly se tak nedílnou součástí literárního života lišky Bystroušky, jež neodolatelným a svébytným způsobem popisuje příběhy svérázných postaviček lesní i lidské „havěti“. Novinové povídky zaujaly i Leoše Janáčka, pro něhož se staly libretem k opeře Příhody lišky Bystroušky z roku 1924, díky které znají tuto vychytralou šelmičku diváci po celém světě.  

Osudy lidských i zvířecích hrdinů, jako jsou například revírník Bartoš, Rechtor, Harašta, lišák Zlatohřívek, Jezevec, Datel nebo Komár, se vzájemně prolínají a ovlivňují, zdůrazňují tím nutnost harmonického vztahu mezi člověkem a přírodou. Miroslav Krobot pracuje s vlastní dramatizací Těsnohlídkova příběhu, kterou vytvořil společně se svým stálým tvůrčím partnerem Lubomírem Smékalem. Důležitou složkou celé inscenace bude také hudba Martina Hůly, která představí Lišku Bystroušku jako jakýsi sled na sebe navazujících hudebních klipů. 

Hrajeme na Malé scéně