Tři úmrtí a tři pohřby umožňují do hloubky zkoumat a rozkrýt charakter Boženy Němcové i krutost doby, v níž autor shledával paralely s dobou vzniku díla. A jistou podobnost určitě nalezeneme i dnes. Prudce ji zasáhla smrt jejího milovaného syna Hynka i úmrtí K. H. Borovského, po němž zesílil policejní tlak na rodinu Němcových. Velkolepost pohřbu samotné Boženy Němcové ostře kontrastovala s chudobou, v níž ke konci života spisovatelka žila.
„Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znovu až za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.“
Hra významné osobnosti zlínského regionu, lukovského rodáka Františka Pavlíčka původně vznikla v době normalizace pro herečku Vlastu Chramostovou, které bylo znemožněno hrát. Monodrama snoubící fakta s imaginací, krutost doby s křehkým ženským vnímáním reality, je velkou příležitostí pro herečku našeho divadla.