Komponovaný večer na motivy starých lidových písní v choreografickém ztvárnění Petra Zusky.
Lidová píseň, poezie a vlastně etnická hudba všeobecně je jakousi červenou nití, která se vine mou tvorbou od samotných začátků. Je pro mne obrovskou inspirací a zřejmě se k ní budu vždy znovu vracet. Cítím v ní omamnou a drásající vůni našich kořenů, radost a lásku jdoucí ruku v ruce s bolestí a smrtí, osudovou návaznost na něco ryzího a archetypálního uvnitř nás, co díky bohu často ani po staletích nemizí.
Večer s názvem Carmina Vetera (Staré písně) představuje jen část oné mé ‚červené niti‘. Konkrétně choreografie ‚Ej Lásko‘, ‚Lyrická‘ a ‚Růže‘ byly vytvořeny mezi lety 2008 – 2010 pro různé soubory a příležitosti. Zbrusu nové dívčí sólo bude mít naopak svou světovou premiéru.
Je tomu už třicet let, co jsem vytvořil svou prvotinu. Shodou okolností šlo tehdy rovněž o dívčí sólo a také folkovou, tedy lidovou píseň z dílny Dáši Andrtové-Voňkové. Název zněl „Zpověď‘.
Z čeho se „zpovídá“ sólistka v aktuálně novém kousku, tentokrát v doprovodu indických, irských, arabských a židovských balad, už nechám vašemu diváckému pocitu.
V dalších třech čtvrtinách večera zazní Staré písně několika dalších kultur, národností a časů v podání a úpravách Jiřího Pavlici s Hradišťanem, košického dámského dua Vyšívanka a Jiřího Tichoty se Spirituál kvintetem.
- října 2019
Petr Zuska
Ej lásko
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Jiří Pavlica a Hradišťan (výběr písní z alba „Ozvěny duše“)
Scéna: Petr Zuska
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Nastudování: Aleksandre Katsapov
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Tančí: 5 tanečníků
Délka: 20 minut
Světová premiéra: 2008
Toto dílko původně vzniklo u příležitosti zahájení slováckých Slavností vína v roce 2008. Ideou organizátorů bylo setkání Hradišťanu s Baletem Národního divadla. Byla to tehdy má první spolupráce s Jiřím Pavlicou, s nímž jsme vymysleli i titul naší společné dvacetiminutovky, a to pouhou hodinu před premiérou. I teď po letech si myslím, že jsme název tehdy intuitivně trefili správně, neboť láska protéká našimi životy a osudy lidstva od nepaměti‚ jako ‚voděnka mezi břehama´.
Pauza
Lyrická
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Vyšívanka Lada (ukrajinské a východoslovenské balady)
Scéna: Petr Zuska
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný design: Petr Zuska
Video: Tomáš Stibor
Nastudování: Aleksandre Katsapov
Asistent choreografie: Igor Vejsada
Tančí: 2 tanečníci
Délka: 8 minut
Světová premiéra: 2008
Tento duet jsem kdysi vytvořil pro Evu Horákovou – skvělou tanečnici, dlouholetou přední sólistku baletu Laterny Magiky a mou kamarádku. Je mi ctí, že jsem byl i prvním ‚spoluinterpretem´. Nejprve my dva, později pak několik sólistů Baletu Národního divadla tančilo tento kus na mnoha tuzemských i zahraničních galapředstaveních. Objevil se nakrátko nejen v repertoáru Finského národního baletu, ale dokonce i Pražského komorního baletu a já jsem rád, že se tam teď vrací. Tvorba košického dámského dua Vyšívanka mne inspirovala nádhernými dvojhlasy východoslovenských, ukrajinských a ruských písní, autenticitou hudebního aranžmá a v neposlední řadě srdcem, které spolu s tím mým dalo v roce 2008 vzniknout tomuto malému příběhu – obrazu o lásce, samotě a smrti.
Fo(u)r One
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: indické, irské, arabské a židovské balady
Scéna a kostýmy: Pavel Knolle
Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Asistent choreografie: Linda Svidró
Tančí: 1 tanečnice
Délka: 13 minut
Světová premiéra: 27. 10. 2019
Malá hříčka v anglickém názvu evokuje dva základní významy: ‚čtyři´ a zároveň ‚pro jednu´. Jedná se o čtyři písně ze čtyř různých koutů světa, do značné míry reprezentující esence čtyř hlavních, starých, ale dosud existujících a živoucích kultur lidstva, to vše v postavě jedné ženy. Ač to možná může znít poněkud nadneseně z hlediska výše zmíněného, je toto nové sólo věnováno velké Matce Zemi. A rovněž vodě, která je její krví. Je to jakási zpověď o křehkosti a síle ženství v paralele se silou a křehkostí existence lidstva.
Pauza
Růže
Choreografie: Petr Zuska
Hudba: Jiří Tichota a Spirituál kvintet (výběr písní z alba „Písničky z roku raz dva“)
Kostýmy: Roman Šolc
Světelný desing: Pavel Kremlík, Petr Zuska
Nastudování a asistent choreografie: Linda Svidró
Tančí: 8 tanečníků
Délka: 25 minut
Světová premiéra: 2010
Album „Písničky z roku raz dva“ je myslím úplně první LP deskou skupiny Spirituál kvintet. V té době většina z jejích členů – tvůrců i interpretů – sotva odrostla teenagerovským letům. Moje osobní, pochopitelně o mnoho let pozdější zkušenost s písněmi na této desce, se výrazně váže na mé rané platonické a erotické srdeční záležitosti. Ač se zde jedná o úpravy českých, německých, francouzských či skotských balad z dávných časů, celá věc je velice úzce spjata s mládím, a to i z hlediska poetiky veršů. Má „variace“ na toto téma byla v roce 2010 věnována právě mladým interpretům – čerstvým absolventům pražské Taneční konzervatoře. A teď je tomu díky bohu nejinak v rámci úzké spolupráce Pražského komorního baletu se studenty Tanečního centra Praha. Opět jde více méně o teenagery, kteří mají ve vínku přirozenou čistotu a upřímnost, humor i naivitu a hlavně lásku. Lásku, která se stane „růží“– leitmotivem a titulem tohoto kousku, jelikož stejně jako láska je obdařena květy, které voní a zároveň trny, které zraňují.
Fotogalerie
