Předposlední premiérou letošní sezony bude v Městském divadle Zlín hudební inscenace Kryl. Na zlínském jevišti ožije příběh kroměřížského rodáka, který se stal jednou z nejvýraznějších osobností hudební scény a jehož tvorba symbolizovala odpor k sovětské okupaci Československa v srpnu 1968. V titulní roli se pod režijním vedením Patrika Lančariče představí Zdeněk Lambor. Premiéra se uskuteční 25. dubna 2026 od 19 hodin ve Velkém sále.
Kryl – básník s kytarou
Na životním příběhu moravského rodáka, básníka a písničkáře se výrazně podepsaly historické a společenské události druhé poloviny dvacátého století. Inscenace mapuje zásadní milníky jeho života od dětství přes vymezení se proti okupaci v roce 1968 po návrat do vlasti po letech strávených v exilu v Německu. Inscenace nemá dokumentární charakter ani si neklade za cíl vytvořit autobiografické dílo. Otevírá téma svobody slova i osobní zodpovědnosti. Spoluautor scénáře Peter Pavlac o inscenaci říká: „Text našej hry Kryl sme tentokrát ‚písali‘ dvaja, spolu s Patrikom Lančaričom, s predstavami, ktoré súčasne krok za krokom formovali priestor aj pre jeho režijné úvahy, zároveň však tieto úvahy priamo ovplyvňovali i svet, ktorý sme začali ukladať ‚na papier‘, plastický, krehký, občas silne metaforický, inokedy vecne odhaľujúci, emotívny a v mnohom zasa znepokojujúco, až kruto konkrétny.“ Režisér a spolutvůrce inscenace Patrik Lančarič podotýká: „Obrazy, které na jevišti vznikají, odhalí i překvapivý meditativní a duchovní rozměr Karla Kryla.“
Při přípravě inscenace byla pro tvůrčí tým důležitá Krylova schopnost básnické představivosti, vztah ke slovu i odpor k nespravedlnosti. Podle dramaturga Vladimíra Fekara se tato jeho schopnost a současně charakterový rys začaly formovat i kvůli zážitku z rodné Kroměříže z roku 1950, kdy Krylově rodině před jeho očima komunisté zničili vyhlášenou tiskárnu. „V tiskárně, kterou rodina Krylových vlastnila od roku 1909, se tiskly krásné knihy a velmi vzácné bibliofilie katolických autorů Josefa Floriana, Bohuslava Reynka, Jakuba Demla a dalších,“ říká dramaturg Vladimír Fekar.
Zdeněk Lambor: Mám Kryla spojeného s obrovskou nadějí ve změnu režimu
V inscenaci diváci uvidí téměř celý herecký soubor zlínského divadla. Titulní roli Kryla ztvární Zdeněk Lambor. Při přípravě na roli se zaměřil na zachycení vnitřního nastavení osobnosti, kterou ztvárňuje. „Nechci vytvořit pouhou vnější napodobeninu toho, jak mluvil, jak specificky pracoval s očima, s nimiž kontaktoval své posluchače, uchopení postavy Kryla musí vycházet z touhy po pochopení jeho slov,“ vysvětluje herec Zdeněk Lambor.
Helenu Čermákovou a Rostislava Marka uvidí diváci jako Krylovy rodiče, Pavla Leicmana jako dědečka. V rolích významných osob Krylova života se představí Luděk Randár (Anastáz Opasek), Petra Králová (Emigrantka) nebo Pavel Vacek (Magor). Symbolické postavy Krále, Kata, Blázna a Anděla, které se objevují v Krylových písních, ztvárňují Radoslav Šopík, Jan Leflík, Marek Příkazký, Gustav Řezníček a Marie Vojtěchová. V roli dětského představitele hlavní role alternují Matěj Kubela a Samuel M. Grombíř. Obsazení doplňují studenti a studentky Zlínské soukromé vyšší odborné školy umění.
Nová aranžmá Krylových hitů i velkolepá výprava
Hudba je důležitou součástí inscenace, nejedná se ale o muzikál. Zlínským divadlem se rozezní nejen Veličenstvo Kat, Morituri te salutant nebo ikonická Bratříčku, zavírej vrátka, ale i Krylovy méně známé písně. Diváci je neuslyší pouze za doprovodu kytary. Hudební skladatel Vladislav Šarišský, s jehož tvorbou se zlínští diváci mohli setkat už v inscenacích Petr a Lucie nebo Racek, některé z jeho hitů použil jako scénickou hudbu. Další pak získaly netradiční a originální aranžmá, kterým diváky mohou překvapit.
Krylův životní příběh, historické události minulého století i jejich vzájemné prolínání se propsaly také do výtvarného zpracování inscenace. Scéna Michala Syrového důmyslně pracuje s tímto střídáním komorních situací s davovými scénami. Michaela Semotánová připravila více než sto kostýmů. Mezi jejími návrhy vynikají výrazně zpracované postavy Anděla, Kata, Krále, Piláta či Blázna, které se objevují v Krylových písních a v inscenaci jsou zhmotněním jeho imaginace. Na pohybové stránce se podílela choreografka Hana Achilles. Inscenaci uvádíme v rámci dramaturgické linie regionálních témat, na něž je u příležitosti osmdesátého výročí založení zlínského divadla zaměřen náš Fokus.
